Asijským online prodejcům s rychlou módou se daří pronikat na trhy s pomocí dravého digitálního marketingu a sociálních sítí. Podle německé pobočky Greenpeace je potřeba dát si pozor zejména na značku Shein. Ze 47 odebraných vzorků zjistili aktivisté rakovinotvorné látky ve vysokých koncentracích u patnácti produktů.
Fast fashion může mít ještě horší formu, která se zaměřuje na rychlost a spotřebu. V posledních letech se začínají objevovat značky takzvané „ultra fast fashion“, přičemž jejich pomyslnou královnou je čínský Shein, nejrychleji rostoucí módní e-shop současnosti. Jeho produkty totiž mohou být nebezpečné lidskému zdraví.
Podle zprávy Greenpeace, která vznikla na základě posudku nezávislé laboratoře, obsahovalo sedm ze 47 produktů nebezpečné chemikálie překračující evropské normy, přičemž v pěti případech limity zdolaly o více než sto procent. Vážnou obavu vzbudily koncentrace chemikálií u 15 produktů. Testované vzorky zahrnovaly obuv, oblečení, doplňky, ale i overaly pro kojence či kostýmy pro děti.
E-shop prostřednictvím letecké dopravy doručuje zboží zákazníkům po celém světě a rychle chrlí nové kousky. Nejhorší se ale děje nejspíš přímo při výrobě. Řeky zamořené škodlivinami a nevyhovující pracovní podmínky jsou v kostce dva hlavní problémy rychlé módy.
Pro české spotřebitele není problém si značku objednat přímo z e-shopu, nabízejí ji ale také secondhandové platformy typu Vinted. Litevský „onlinový sekáč“ má aktuálně v nabídce přes devět milionů kusů zboží této značky a přes 760 tisíc fanoušků ze všech koutů světa, kteří ji mají ve svých „oblíbených“ položkách.
Petra i Julie čínskou značku propagují
Vinted se profiluje jako udržitelná varianta nákupu. Na přímý dotaz redakce Ekonews nicméně přišla pouze právníky „ošetřená“ odpověď. „Požadujeme, aby členové Vinted dodržovali naše podmínky, které zahrnují zákaz prodeje ilegálních produktů. Pokud člen objeví položku, jenž by mohla být v konfliktu s těmito pravidly, měl by takové zboží nahlásit. Pravidla pro náš katalog neustále aktualizujeme, aby byla v souladu s lokálními a evropskými zákony,“ sdělila Magdalena Szlazová, PR manažerka Vinted pro Polsko, Česko, Slovensko a Maďarsko.
Digitální marketing Shein cílí i na malé děti zhruba od devíti let. Mnohé se totiž pohybují na YouTube či TikToku, kde značka operuje. Shein navíc propagují různé influencerky. Na Facebooku jsme například narazili na příspěvek „Petry LovelyHair“, která kousky z Shein údajně propaguje z čistě vlastního rozhodnutí. Na Instagramu má v civilním světě Petra Vančurová téměř 230 tisíc sledujících. Takzvaný „Shein Haul“, tedy volně přeloženo jako obrovský nákup za účelem nalezení pěkných kousků, má na svém YouTube kanálu i velmi mladě vyhlížející Julie Poláková. Ta má na Instagramu asi 28 tisíc sledujících.
Spotřebitele proti potenciálně škodlivým módním kouskům, které si pořídí online, nikdo neochrání. „Provozovatele v rámci České republiky kontrolujeme, ale je to věcí spotřebitele, když si pořídí něco z eBay či Aliexpressu. Nás by to zajímalo, až v momentu, kdy by zákazník zboží přeprodával na platformě typu Bazoš či Sbazar, a zároveň by zboží nedodržovalo zákonné normy,“ říká mluvčí České obchodní inspekce Jiří Fröhlich. Nedávno podle něj pokutu 50 tisíc korun dostal muž, který přeprodával mobilní telefony z Číny. Inspekce zatím zachytává toxické ftaláty především v gumových hračkách.
Barevná stopa na kůži znamená problém
Vedoucí zkušebny a zástupce ředitele v Textilním zkušebním ústavu Petr Nasadil říká, že se situace v rámci evropského trhu za posledních patnáct let díky přísnějším pravidlům hodně zlepšila. Těžké kovy, ftaláty nebo formaldehyd už jsou v textiliích spíše výjimečně. „Nicméně nemá cenu si nalhávat, že oblečení není plné chemie, jsou to tisíce a tisíce látek. Hodně tomu pomohla regulace REACH, která sleduje věci, které se předtím vůbec nesledovaly, a její záběr se určitě bude rozšiřovat. Ale nemůžeme dělat analýzu úplně na vše, to by cenu oblečení strašně zvedlo,“ říká Nasadil, jehož laboratoř testuje na komerční bázi textil například pro české prodejce, kteří si objednají trička k potisku z Číny.
Nasadil by prý zpozorněl hlavně ve chvíli, pokud by oblečení nechávalo na kůži barevnou stopu. Oblečení by se přitom takto nemělo chovat, ani pokud si ho lidé koupí nové v obchodě a hned oblečou. Přesto by radil vše před prvním nošením vyprat.
„V rozhodování mohou pomoci i certifikáty, které jsou většinou seriózní, pokud za nimi stojí nějaká instituce,“ říká expert. Také často vyzdvihované přírodní materiály mohou mít totiž svá rizika, například stopy pesticidů.
„Měla by samozřejmě probíhat lepší kontrola, ale prostředky se na tuto problematiku dostatečně nealokují. Když máme chemii v potravinách, tak se asi není čemu divit, že ji máme i v textilu,“ uvádí Nasadil.
Zdravotníci a hygiena to mají řešit
V případě látek škodlivých lidskému zdraví jsou hlavním kompetentním úřadem krajské hygienické stanice. Problematika se nicméně částečně překrývá i se zájmem Státního zdravotního ústavu, který v oblasti textilu zatím nemá rozsáhlé zkušenosti, což se má brzo změnit.
„Letos se Státní zdravotní ústav chystá za účelem hodnocení zdravotního rizika prověřit na vybraných textilních výrobcích přítomnost a s tím spojenou expozici spotřebitelů bisfenoly, které jsou podezřelé jako endokrinní disruptory, zejména bisfenol A,“ uvádí Jitka Sosnovcová, vedoucí Národní referenční laboratoře pro materiály určené pro styk s potravinami a pro výrobky pro děti do tří let.
Laboratoř ústavu chce v rámci vlastní výzkumné činnosti testovat výrobky z funkčního textilu na bázi polymerů, zejména polyesterů či polyamidů. A to jak značkové výrobky, tak výrobky prodávané na tržištích. Kam se zdravotní ústav vydá na nákupy, prý ještě není přesně stanoveno, nicméně mluvčí Štěpánka Čechová nevyloučila ani nákupy na internetu. Počítá se i s tržnicemi na území Česka.
Krajské hygienické stanice už loni podle Sosnovcové v textiliích sledovaly vybrané zakázané chemické látky. Zejména ty, jež mají karcinogenní a mutagenní účinky nebo jsou toxické pro reprodukci. „Dozor krajských hygienických stanic, který byl zaměřen na kontrolu výrobců, dovozců, obchodů a tržišť na území České republiy, skončil na konci roku 2022 a nyní je ve fázi došetřování a vyhodnocování zjištěných skutečnosti,“ tvrdí Sosnovcová.
Celníci mají plné ruce práce
Hlavní hygienička Pavla Svrčinová se o závěry nepodělila. „V případě výrobků ze třetích zemí (to jest mimo Evropskou unii) mohou příslušné orgány dozoru řešit dovoz, tedy uvedení výrobku na trh EU. K tomu ale nedochází v případě, že si výrobek objedná fyzická osoba jen pro svou potřebu. Pokud by se takový výrobek objevil na trhu EU (což, zdůrazňuji, není náš případ), informaci o něm by vložila do RAPEX (Rapid Alert System for Non-Food Products, informační systém Evropské komise, pozn. aut.) místně příslušná krajská hygienická stanice a v rámci spolupráce s Čínou by obdržela Evropská komise zprávu od čínské strany o došetření. Na území ČR by KHS přijala příslušná opatření, aby byl dotyčný výrobek odstraněn z trhu EU,“ napsala pouze Svrčinová.
Záchytným bodem by mohla teoreticky být i Celní správa ČR, nicméně mluvčí celního úřadu pro hlavní město Nikola Soukalová si problém spojený přímo s toxickým textilem nevybavuje. „Obecně vzato máme možnost u balíčků z třetích zemí provádět namátkové kontroly. V případě, že dostaneme nějaký podnět, tak máme celně technickou laboratoř, kde se dá ověřit i složení textilu,“ tvrdí Soukalová. Podle tiskových zpráv za poslední dva roky nicméně celníci mají plné ruce práce spíše s tabákovými výrobky, drogami či padělky. I v rámci nich se patrně daří zachytit potenciálně nebezpečný textil, například z razií v tržnicích.
„Potvrzuje to i mluvčí Celního úřadu Praha Ruzyně Šárka Miškovská, podle níž se kontroly hodně zaměřují na padělky nebo na škodlivé potraviny. „Řešíme třeba chilli papričky kvůli pesticidům nebo padělky Viagry,“ zmiňuje některé z problémů Miškovská.
Fast fashion jako hrozba
Fast fashion řetězce a móda, kterou produkují, způsobuje hlavně příkoří pracovníkům továren, kde se oblečení vyrábí. Ti pracují v nelidských podmínkách za minimální mzdu, výjimkou není ani dětská práce.
Z továren navíc vytékají proudy toxické vody, mnohdy bezprostředně vedle lidských obydlí nebo v blízkosti rybářů. Všechny látky pak kontaminují řeky a následně moře a oceány. Spousta neunošeného textilu navíc končí v zemích globálního jihu, kde se často jen vyveze na poušť nebo spálí. V tomto kontextu je obchodní model Shein děsivý. Podle zprávy organizace Greenpeace chrlí značka každý den na trh neuvěřitelných 6000 kusů oblečení, jejichž výroba probíhá v pěti tisících továren v čínském Kuang-tungu.
Na problémy textilního průmyslu upozorňovala Greenpeace například v kampani Detox už před deseti lety. Od té doby se legislativa zpřísnila a řetězce na evropském trhu si na chemikálie dávají větší pozor. Objem oblečení nicméně rychle roste, v roce 2019 dosáhl 183 miliard kusů. Během pandemie následoval propad, ale v roce 2030 Greenpeace očekává, že se objem oblečení vyšplhá na 206 miliard kusů. Tématu se v Česku věnuje z pohledu takzvaných věčných chemikálií (PFAS) organizace Arnika. Ty jsou rovněž považovány za hrozbu pro lidské zdraví. Arnika je odhalila v dětských rukavicích i bundách.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
