Koncept charitativních obchodů Moment chce postupně otevřít prodejny v každém krajském městě. Rozrůstá se i Fashion Charity Shop nebo dobročinné krámky Sue Ryder.

Charity shopy s oblečením, knihami a drobnostmi z domácnosti z druhé ruky, provozované neziskovými organizacemi, vznikly ve Velké Británii. Slouží jednak jako finanční podpora pro konkrétní „neziskovku“, ale také jako tréninkové místo pro její klienty, často sociálně znevýhodněné.

Prospěšný second hand Moment funguje na obráceném principu. Obchody provozuje jako hlavní činnost a výtěžek z prodeje rozděluje mezi vybrané organizace. Jedná se například o Save Elephants, Kola pro Afriku nebo Mobilní hospic Ondrášek.

Ačkoliv během pandemie musela obecně prospěšná společnost zavřít pět prodejen, za výhodných podmínek naopak získala například jednotku v Avion Shopping Park Ostrava. Nabídky přicházejí i z pražských nákupních center, konkrétně z Centra Černý Most nebo z Westfieldu Chodov.

Cirkulární supermarket pro Ostravu

Aktuálně Moment provozuje sedm obchodů a letos plánuje otevřít další tři. Dva z toho by měly být v Praze a jeden v Ostravě. V rámci ostravského Fora Nová Karolina získali prostor o rozloze 380 metrů čtverečních, kde má vzniknout něco jako cirkulární supermarket. „Náš zakladatel Richard Gazda je podnikatel a filantrop a rozhodl se myšlenku dál podpořit. Založí nadaci, která by měla financovat rozvoj obchodní sítě, abychom mohli otevírat další prodejny a podpořit další neziskovky,“ uvádí ředitelka Momentu Markéta Soukupová.

Pokud by se další prodejny otevíraly pouze z utržených peněz, na neziskovky by nic nezbylo. Na webu Momentu se uvádí, že od roku 2012 rozdal tuzemským neziskovým společnostem 8,2 milionu korun. „Po deseti letech jsme ve stavu, kdy věci fungují. Takže bychom chtěli růst, stejně jako roste komunita lidí, kteří mají o nakupování z druhé ruky zájem. Do budoucna by bylo skvělé mít v zastoupení v každém krajském městě,“ plánuje Soukupová.

Zájem o nakupování v secondhandech podle ní roste i kvůli bezprecedentnímu zdražování. Zejména prodejny v Ostravě jsou koncipovány pro sociální nákupy. V Praze je naopak Moment pojímá prémiově. „Z Ostravy nám do pražské prodejny míří různé retro věci, které by tam už nikdo nenosil. Tady v Praze jsou z nich studenti a cizinci nadšení,“ líčí Soukupová. Co se v Praze neprodá, putuje naopak do Ostravy.

Vedle textilu to jsou kočárky, autosedačky nebo sportovní vybavení. I tyto položky se mají nabízet právě v ostravském cirkulárním supermarketu. Secondhandy jsou totiž prodejnou „pro krizi“ – v Momentu loni zaznamenali 30procentní nárůst tržeb.

"Sekáč" v chrámu konzumu. No Neke testují cirkulární prodejnu v pražském nákupním centru

Do Afriky radši ne

Soukupová má navíc kromě dobročinnosti i environmentální pohnutky. Nejvíce jí vadí, co se děje s oblečením z textilních kontejnerů. „I nám zbývá poměrně velké množství nekvalitního oblečení. Bývalo to něco kolem 60 procent, teď máme 40 procent věcí, co nedokážeme zužitkovat, ale cítíme zodpovědnost s tím ekologicky naložit,“ tvrdí šéfka Momentu.

O spolupráci jednala například s Diakonií Broumov, která provozuje textilní kontejnery. Nedostala ale záruku, že oblečení neskončí v Africe, kde chybí odpadové hospodářství a oblečení se volně válí v přírodě. Proto zvolila jiného provozovatele kontejnerů, společnost Dimatex.

„Ta z textilu dělá bavlněné hadry. V Polsku si otevřeli výrobní dílnu, kde materiál zpracovávají do kompozitu a dělají z toho další věci,“ vysvětluje. Spolupráce je relativně nová, a tak se ještě chystá vyrazit do Polska a vše na místě obhlédnout. Doteď veškerý opad řešil Moment se společností OZO Ostrava, která odváží a zpracovává odpady. „To mě také tížilo, ale přišlo mi to lepší než posílat textil do rozvojových zemí, kde za to nikdo nenese odpovědnost,“ říká Soukupová.

Provozovatelé tuzemských kontejnerů musí textil zobchodovat i na mezinárodních trzích, jinak by se neuživily, popsaly nedávno Ekonews. Stát dodnes textilní odpad neřešil. V roce 2025 by se to mělo změnit, protože se všude objeví speciální kontejnery na textil a za jeho třídění budou zodpovědné obce. Zároveň se hledá řešení, jak s textilem nakládat, aby nekončil jen na skládkách.

„Sekáče“ už dávno nejsou staré hrabárny, část lidí si to ale stále myslí, říká zakladatel secondhandového tržiště

Pro svobodné matky i otce

Charitativní obchody provozuje i Klub svobodných matek. Letos přidal další dvě prodejny pod značkou Fashion Charity Shop. Pobočku s dětským oblečením otevřel v pražských Holešovicích kus od té první s dámským oblečením, která funguje třetím rokem.

Druhá prodejna se nachází na severovýchodním okraji hlavního města. „Úplně čerstvou novinkou je náš největší obchod v Hovorčovicích, kde máme i charitativní e-shop,“ říká projektová manažerka Klubu svobodných matek Andrea Kaňáková. Z výtěžků obchodů organizace financuje programy pomoci pro samoživitele, kteří nemají na nájem či energie.

„Pozorujeme zvyšující se zájem ze strany zákazníků, což může být reakcí na obecné zdražování. Dalším trendem je bohužel menší objem textilu, který se vrací do recyklačního řetězce. Jedná se o dlouhodobější stav, který jsme začali vnímat po začátku války na Ukrajině a který pokračuje. Dlouhodobě velkým nedostatkem je pak pánské oblečení,“ připomíná Kaňáková.

Klub Svobodných matek je také úzce propojen s Oděvní bankou, která rodinám v nouzi vedle finanční pomoci rozdává i oblečení. Pro tyto účely má klub navázánu spolupráci se společností Potex, která provozuje textilní kontejnery, a oblečení Klubu Svobodných matek dováží. Potex si zároveň odebírá oblečení, které charita neupotřebí.

Fashion Charity Shopy stejně jako Moment stojí o oblečení, které by si lidé ještě vzali na sebe, tedy čisté a nepoškozené. Oběma organizacím lze dary přinést fyzicky, nebo zaslat zdarma přes speciální kódy od Zásilkovny. „Musím říct, že mě až překvapilo, jak to funguje. Lidé napříč republikou nám posílají oblečení. Přitom chceme po lidech poměrně hodně na to, že nás nikdy neviděli,“ připouští Soukupová.

V kontejnerech na textil ubylo oblečení. Kvůli pandemii, válce i energetické krizi

„Někdy býváme drsní“

Spíše přímý kontakt s dárci upřednostňují v charitativních obchodech Sue Ryder. Tato, organizace vydělané peníze používá na financování péče o seniory. Přímo v prodejnách totiž její zaměstnanci mohou příchozím lépe vysvětlit své aktivity. Z některých se pak stávají dárci či dobrovolníci.

Sue Ryder má v Praze osm prodejen a podle slov Jana Dominika, vedoucího dobročinných obchodů, se jim aktuálně daří dobře. Alespoň jeden by prý rádi přidali, ideálně v Karlíně. Většinu sortimentu tvoří oblečení.

„Naše heslo zní: Dejte nám moderní oblečení, které byste si ještě rádi koupili, abychom je mohli prodat. Možná jsme drsní, co se kvality týče, ale nakládat s odpadem pro nás představuje další výdaje navíc,“ říká Dominik. I v Sue Ryde důvěřují Dimatexu, že jejich přebytky recykluje.

V dobročinných obchodech Sue Ryder aktuálně utrží celkem něco kolem milionu korun měsíčně. „Pořád se to zvyšuje, ale nejsem schopen rozklíčovat, zda je to kvůli trendu re-use, že mladá generace více nakupuje, nebo tím, že více tlačíme na kvalitu,“ přemýšlí Dominik.

Výzkumná agentura STEM vypracovala loni pro Klub svobodných matek průzkum na téma udržitelnosti v oblasti módy. Z něj vyplývá, že až 56 procent lidí ve věku od 18 do 29 let kombinuje nákup nového oblečení s tím ze second handu.

Irena Buřívalová
Irena Buřívalová

Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.